Jest firma, která kdysi byla krásná a přitažlivá pro investory i zákazníky. Dnes se jí však dobře nedaří. Velmi pak záleží na moudrosti majitelů či správců. Někdy totiž tu firmu likviduje její vlastní management, v případě následující historky to byl generální ředitel. Tu historku stojí za to povědět, protože jsem ji už viděl tolikrát, že toho “asi bude víc”.
Fáze I. Majitelé říkají — Ještě to jde. Ten ředitel, co tam máme, je sice více než špatný, má však neuvěřitelné know-how, má “takové vazby na naše zákazníky, že i křivý pohled na něj může způsobit naprostou KATASTROFU! Ne, v žádném případě nejsme jeho rukojmí, jsme jen seriózní investoři. Nic neměňme, ono se to vzpamatuje.”
Intermezzo I. Volám za půl roku. “Nemáme čas, jsme uprostřed tvůrčí práce, ani jsme si nikdy neuvědomili, jaké má firma rezervy! Bojujeme o přežití, je to ale krásný boj, sekáme náklady, jsme v těžké krizi. Zavolejte, až se z toho vysekáme.”
Fáze II. Volají mi. “Jsme zděšeni, dali jsem řediteli veškeré pravomoci, o které žádal, pracoval a pracoval, ale firma jde stejně špatným směrem, ředitel je bezradný a neví kudy kam. Jsme v defenzivě, firma je na tom mnohem hůře, než když jsme si vloni psali. Tedy okamžitě potřebujeme nového generálního ředitele, který diskrétně nahradí stávajícího, převezme firmu a vyvede ji z této pasti. Najděte nám ho, máte zakázku!” No konečně, pomyslí si poradce, to jim to ale trvalo.
Intermezzo II. Startujeme hledání, scházíme se s majiteli, sestavujeme profil správného člověka, rozhazujeme sítě, házíme lana a do toho…
Fáze III. “Okamžitě to hledání zrušte. Je to KATASTROFA! Generální ředitel rezignoval, převzali jsme vedení firmy, bojujeme o udržení posledního velkého zákazníka, který udrží firmu nad vodou. V tuhle chvíli nás nespasí ani super generální ředitel.” Co se to děje, nic neřeknou, nemají čas ani mluvit, zachraňují investice.
Intermezzo III. Hrůůůůůůůůůůůza! Bývalý generální ředitel tu napáchal takové škody, že se nám to snad zdá… Ty smlouvy s dodavateli, které uzavíral, jsou tak strašně nevýhodné, že na tom superkšeftu proděláme poslední košili! Jak nám to mohl udělat! A my mu tak strašně věřili! Nezbývá nám než se dohodnout s těmi dodavateli, aby odstoupili od nevýhodných smluv, a pak najít někoho, kdo ten projekt za nás dokončí, protože nám mezitím utekli všichni lidé, kteří něco uměli.”
Fáze IV. “Jsme v insolvenci.”
PS: a GŘ nebyl ani statutár...
Martin Vosecký